pondělí 25. června 2012

Kill me quickly - Kapitola 11

Tentokrát bylo čekání o něco delší, ale prostě jsem nevěděla, jak dál. Pokud je to poznat, tak se omlouvám.






 
  
Kapitola jedenáctá

Sarah
Byly skoro tři hodiny ráno, když už jsem konečně vyhnala z klubu posledního zákazníka. Byl zlitý pod obraz a vůbec nechtěl jít pryč, nějakej malej a drzej kluk mě ale nevytrhne a tak jsem s ním byla během deseti minut hotová a už jsem akorát uložila tržbu dozadu do trezoru, zkontrolovala, jestli je všechno vypnutý a mohla jsem jít. 

Podívala jsem se po Jasonovi, který seděl celý večer v rohu na barové stoličce a snažil se vypadat nenápadně, ale vůbec mu to nešlo. Kdykoliv někdo přišel k baru, tak se na něj podíval úkosným pohledem a dotyčný se skoro okamžitě sbalil a usoudil, že objednávka počká do doby, než k nim přijde servírka. 

Trochu mě štval, a tak docela jsem nechápala, proč je tak důležitý aby mě hlídal, i když mi to Nina vysvětlila.

Vyšla jsem ke dveřím, abych zavřela a mohla jít spát. A když jsem se ohlédla po Jasonovi, tak možná nebudu muset jít spát sama…

Oba jsme prošli dveřmi a já zamkla, pak jsem zamířila ke schodům, které vedly do mého bytu nad klubem. Jason se rozhlížel všude kolem a vypadal, že je schopný roztrhat na cucky cokoliv, co by se mě pokusilo zabít nebo mi nějak ublížit. Udělalo to na mě celkem dojem, bylo vidět, že ten chlap svou práci bere vážně. Vystoupali jsme po schodech a já odemkla, uvědomila jsem si, že nemám uklizený, protože jsem nikoho nečekala. 

„Hele nelekni se, jo? Nemám uklizeno, neměla jsem v plánu brát si někoho domů.“ S tím jsem ustoupila ze dveří a nechala ho projít dovnitř, abych za námi mohla zamknout.

Pokračoval chodbou dál, až mi zastínil průchod do obýváku a já se kolem něj musela protlačit úzkými dveřmi. Stál tam, opřený o futra, jako by čekal, co bude teď. 

Vypadal, že si prohlíží byt. Jeho oči ho skenovaly a já se na vteřinu opravdu zastyděla, že jsem neuklidila. Rychle mě to ale přešlo a já se vydala ke koupelně, abych se umyla a vyslíkla z oblečení a vzala si něco pohodlnějšího na spaní.

V koupelně jsem nijak nepospíchala a dávala si na čas, však on počká. Když jsem odcházela oblečená jenom ve spodním prádle, vytáhla jsem z malé skříňky pod umyvadlem osušku a nechala ji položenou nahoře. Vyšla jsem ven a všimla si, že už si sundal sako a košili, které teď byly přehozené přes opěradlo jedné židle.

„Pokud chceš, jdi se umýt. Teď se mě snad nikdo zabít nepokusí.“

„Díky, no to doufám, že ne. Jen mám ještě jednu dotěrnou otázku. Kde budu spát?“ A rozmáchl se rukama okolo sebe. „Protože tu kromě tvé postele a té dvojsedačky nic jiného nevidím. A že bych chtěl spát na zemi, to opravdu říct nemůžu.“

„No ono tu nic jiného není, takže svoje možnosti jsi právě vyjmenoval. Akorát ještě dodám, že klidně můžeš spát se mnou v posteli.“ V očích se mu objevily jiskřičky, které se v okamžiku proměnily ve spalující plameny. Nic ale neřekl a odešel do koupelny. Neřešila jsem to, vzala si ze skříně vytahané tričko na spaní a šla si lehnout, protože za celý den jsem byla docela utahaná…

Zakryla jsem se tenkou přikrývkou a otočila se na bok. Po chvilce jsem ale slyšela cvaknutí kliky, jak vyšel z koupelny.

Slyšela jsem, jak se na chvíli zastavil, jako by váhal, ale pak se ozvaly rázné kroky a zanedlouho přikrývka zmizela. Ale zima mi nebyla. Nahradilo ji totiž jeho svalnaté tělo.

„Chmmm… takže ses přece jenom rozhodl, že bude lepší postel?“

„Jo, postel je dobrá, a to co je v ní taky není k zahození…“ slyšela jsem u ucha jeho hlas. Tak počkat – není k zahození? To teda ne.

V okamžiku jsem ho přetočila pod sebe a nebylo to nic jednoduchého. Ten chlap je vážně jak hora. 

Sedla jsem si na něj obkročmo a políbila ho. Pak jsem rty sjela k jeho uchu. „Není k zahození? Tohle si vážně myslíš?“ Lehce jsem ho kousla do ušního lalůčku. Zadusil v sobě sten a vyjel mi rukama po zádech pod tričko. 

„Možná… Chceš mě přesvědčit o opaku?“  Jeho neodbytné ruce se mi snažily přetáhnout tričko přes hlavu. Dala jsem ruce nahoru, abych mu to usnadnila. 

„To si piš,“ řekla jsem mu a znovu ho políbila. Během okamžiku jsem se zase ocitla pod ním a cítila na sobě jeho těžké, svalnaté tělo. 

Přejížděl mi dál rukama po zádech a já ho líbala na krk. Cítila jsem jeho prsty, jak se snaží rozepnout podprsenku. Lehce jsem se nadzvedla a on mi stáhl ramínka a sundal ji. Rukama mi hnětl prsa a později začal bradavky dráždit jazykem. 

Byli jsme jeden velký propletenec, odkud se každou chvíli ozývalo vzdychání nebo sténání. Jason byl fakt třída a nejlepší na tom všem bylo, že oba jsme věděli, že jde jenom o sex a není v tom nic víc…

2 komentáře:

  1. Ahoj, úžasná povídka... Dobře píšeš a máš potřebnou fantasy hlavu ;)... Kdy bude další kapitolka?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky moc... no doufám že brzo... snažím, ale v hlavě mám milion dalších věcí... mám ji už s poloviny napsanou, ale teď mám prostě "tvůrčí zásek" no... :/ :D

      Vymazat